I návštěva sběrných surovin může být poučná i zábavná

Třídit nebo netřídit? Otázka, na kterou studentům měla dát odpovědět poslední předprázdninová exkurze do Sběrných surovin Uherské Hradiště.

Exkurze děláme vždy velmi rádi. Je našim cílem upozorňovat na to, že správné nakládání s odpady je velmi důležité,“ řekl nám Jaroslav Kapusta, obchodní zástupce Sběrných surovin UH, hned na začátku naší exkurze. Připomenul i historii společnosti a okolnosti jejího vzniku. A pak se již naše skupina, oblečená v zářivě zelených bezpečnostních vestách vydala na prohlídku rozsáhlého areálu.

První zastávka byla u velké haly plné nevalně páchnoucího odpadu. „Zde končí plasty, ale občas se zde najdou i plechovky, dřevo ale i kočky nebo psi. Vše se zde proto třídí,“ vysvětluje Jaroslav Kapusta a ukazuje nám do druhého patra stoupající dopravník. A přidal i historku o nalezené lebce. Ukázalo se sice, že je stará více jak 30 let, v okamžiku nalezení však způsobila zaměstnancům i firmě nemalé potíže. „Nikdo nemohl po dlouhých 48 hodin jít domů a vše se muselo přebrat pod dohledem policistů,“ vzpomíná.

Jen o kousek dál s velkým hřmotem nabírá „ruka“ bagru železný šrot, který dává do nůžek, aby mohl jít do hutí k dalšímu zpracování. Jak jsme se dozvěděli, je otvor v hutích velký jen 50 50 centimetrů a vše tak musí být upraveno tak, aby tímto otvorem pohodlně prošlo. Kluky samozřejmě zaujala i těžká technika.

Na dalším stanovišti pak všechny překvapila až podezřele dobře vypadající elektronika, nábytek či jiné výrobky denní potřeby. „Mnoho lidi se dnes zbavuje věci jen proto, že již nejsou moderní, i když jsou stále funkční,“ vysvětluje nám Kapusta. Upozorňuje nás i na obrazy ukryté mezi starým nábytkem, který by své místo jistě našel v nějakém starožitnictví. Ostatně, jak nám náš průvodce prozradil, čas od času se podobný nábytek z tohoto dvora v některém z nich skutečně objeví. Zpět jdeme kolem velkých balíků plastových lahví, obalů od mléka a papíru. I o nich se dozvídáme mnoho zajímavých věci. O tom, z čeho jsou vyrobeny, jak jsou tříděny a kam ze sběrného dvora putují. Studenti se ptají a náš průvodce ochotně odpovídá. Exkurzi končíme u nebezpečného odpadu uschovaného v kontejnerech a v případě kapalného odpsdu v sudech. Ještě několik posledních dotazů, odevzdáváme vesty, děkujeme a loučíme se.

Na závěr ale dostáváme od Jaroslava Kapusty ještě jednu neodolatelnou nabídku. Možnost zvážit celou naši skupinku na průmyslové váze umístěné u vjezdu do areálu. Dnes tak víme nejen mnoho nového od odpadech, ale i to, že dohromady vážíme 1260 kilogramů.